Tatafa jako booktuber je asi trochu nadnesený název pro můj skromný pokus, ve kterém jsem se rozhodla si vyzkoušet jak se na natáčí pravé knihomolské video.
A jaké z tohoto pokusu mám zážitky se můžete dočíst v tomto článku.
Tedy že bych předtím chtěla něco podobného dělat, ale někdy vás přátelé přesvědčí do věcí, které byste za normálních okolností nikdy nezkusily. Mým pokušitelem byla v tomto případě má velmi dávná a dobrá kamarádka, kterou možná znáte z blogu Malý knižní vesmír nebo ze stejnojmenného youtube kanálu. Ostatně myslím, že by se pro ni také hodilo oslovení "Vendulka pokušitelka" (ano je zde krapet inspirace ze známé filmové série o Básnících a jejich Vendulky utěšitelky). Proč? Nu protože, když vaše kamarádka píše blog, tak vás to po nějakém čase začne svádět také. A navíc, pokud se svádění rozhodnete podlehnout ve státnicovém roce, tak jako jsem to udělala já, přinese vám to řadu problémů a až následně mnoho potěšení.
Nevím jaké máte pocity vy po shlédnutí našeho knižního tagu, ale musím říci, že mé jsou značně rozporuplné. Mohu říci, že se nedokáži sama poslouchat ani se na sebe dívat, takže si nejsem úplně jistá, že jej dokáži vůbec někdy shlédnout.
Na druhou stranu o co horší se mi, jako značně sebekritické osobě, zdá video, o to více jsem si užila samotné natáčení, které bylo naprosto úžasné. Také co více si přát, než výlet do krásného města a odpoledne plné povídání o knížkách, knihomolech a spoustě dalších věcí.
Je sice pravda, že někdy bylo natáčení zvláštní, protože přeci jen náhodní chodci vidí osamělý plácek u vody a dva "blázny", kteří hovoří ke třetím osobám, které nejsou vidět, protože přeci jen kamera opravdu z dálky vidět není. Ale přesto to mělo velice příjemnou atmosféru a to dokonce natolik, že jsem také nad nějakým natáčením uvažovala. Ale při nahlédnutí na toto video jsem zjistila, že se to velice pravděpodobně konat nebude a raději zůstanu u svých článků.
Chtěj nechtěj, booktuber, který se na sebe nedokáže podívat a tím pádem i jakékoliv stříhání a úpravy mu nahánějí kopřivku, není úplně ten nejlepší nápad a o to více obdivuji lidi, kteří to dokáží a které velice ráda sleduji. To raději zůstanu u svých článků které, jak jsem se na youtube také dozvěděla, v dnešní době nikdo nečte.
A to je ode mne protentokrát vše.
Moc se těším na vaše názory a připomínky a těším se u dalšího článku.
Žádné komentáře:
Okomentovat