10 věcí, které mne odlišují od ostatních bloggerů

S vytvořením tohoto článku jsem se inspirovala u booktubera Ondřeje Mergla, který na svém kanálu vytvořil tag "10 věcí - čím se odlišuji od ostatních booktuberů". Když jsem tento "tag" poprvé zahlédla, měla jsem pocit, že to rozhodně není nic pro mne, protože přeci jen je lepší splynout s davem.Jak je ale možné vidět, přeci jen jsem změnila názor a rozhodla se si svých deset "odlišností" sepsat. A to hlavně pro sebe, abych měla jasno, kdo jsem a kam se bude dále blog vyvíjet.
Tak tedy pojďme na to!
Těším se na vaše nápady a postřehy v komentářích 😉

10 věcí, které mne odlišují od ostatních knižních bloggerů


1. nestydím se za čtení romantiky
Ano, to je myslím hlavní věc, kterou se odlišuji a to nejen od bloggerů nebo vloggerů, ale vlastně od řady čtenářů. Nejen, že se za čtení romantických příběhů nestydím, ale dokonce je vyhledávám. Čtení knih je pro mne především odpočinkem, kdy nemusím přemýšlet nad starostmi nebo složitou zápletkou. Kromě toho během dne je člověk neustále zavalen negací a tak je velice příjemné nakouknout do ideálního pohádkového světa romantických příběhů.
Zapálení pro romantiku s sebou přináší i jednu odlišnost složení recenzí na blogu, protože romantické příběhy tvoří a budou tvořit hlavní obsah článků.


2. žádná černota a kriminalita
Zůstaneme tak trochu u předchozího bodu, jen bych trochu otázku otočila - co tedy na blogu nenajdeme? Jsou to rozhodně recenze na detektivky, thrillery nebo horory, ... , které jsou mezi knihomoly ve velké oblibě. Kromě toho, že jsem poměrně velký strašpytel, hlavně si myslím, že není nutné se zatěžovat další "černotou". Tyto knihy v sobě ukrývají mnoho zloby, kterou na nás i bez toho neustále chrlí média a ostatní lidé. Z tohoto důvodu rozhodně nebudu číst nic, co utvrzuje v tom, že svět je temné a zlé místo, protože to není pravda.

3. Stop unboxingům, haulům, ....
Tyto příspěvky jsou sice fajn, když hledáte inspiraci, co číst, ALE ...
Většina těchto článků má společné, že se v nich de facto nic nedozvíte - ano dozvíte se, že knížka vyšla a o čem zhruba je, ale to je asi tak vše, a to si přeci jen každý může přečíst třeba na Databázi knih. Tyto příspěvky navíc dokáží "zaspamovat" všechny sociální sítě natolik, že pokud hledáte nějakou recenzi/kritiku knihy, je poměrně těžké ji najít. A přitom osobně se více dozvím právě z recenze nebo komentářů v diskuzích, než v podobných článcích.
Sice mi bylo vysvětleno, že jako začínající blogger těmto příspěvkům nerozumím, a je to možné, ale rozhodně nemění nic na faktu, že tyhle příspěvky nemám ráda a snažím se je ani nijak nepodporovat, protože v nich nevidím žádný smysl (snad kromě možnosti pochlubit se nákupem nebo získat recenzní výtisk).


4. víra v dobrý konec
Nevím, jestli se tato víra dá odlišovat jako odlišnost, ale přeci jen. Víra v dobrý/správný konec u mne úzce souvisí s vírou v Boha a křesťanstvím, což je v naší ateistické zemi bohužel poměrně unikátní. Vidím to především u svých blízkých, že dnešní společnost má tendencí ve všem hledat to špatné, pomlouvat, kritizovat atd a vlastně tak přinášet čím dál více špatného a smutného do našeho života.
A pokud někdo věří v dobré konce nebo se z těchto kolejí snaží vymanit a usmívat se i na cizí lidi kolem sebe, zákonitě se musí bohužel značně odlišovat.


5. nekupuji nové knihy
Tedy alespoň ve většině případů.
Neříkám, že si někdy neudělám radost novou knihou z knihkupectví, ale i tak většina knih v mé knihovně pochází z druhé ruky. Většinou si knížku nejdříve půjčím a teprve pokud se mi líbí, tak si ji koupím v antikvariátu nebo v nejrůznějších bazárcích. I když mám strašně ráda vůni nových knížek, je mi líto dát peníze za knížku, která by se mi nelíbila. Je sice pravda, že tento způsob získávání knížek je dosti riskantní, ale zatím všechny knížky takto získané byly v perfektním stavu a navíc mnohdy nečtené, takže za třetinovou cenu jsem získala stejnou kvalitu, jako v knihkupectví.
A buďme realisté, kdo z nás má dnes tolik peněz na kupování všech nových knížek, které ho zaujmou, tak jako to vidíme u některých knihomolů, že?



6. čtečka přeci není nic špatného ale ani dobrého
Možná jste si všimli, že knihomolové se podle čtení e-knih dělí na dvě skupiny - ty, kteří je milují a ty, kteří je nenávidí. Z diskuzí na sociálních sítích jsem získala pocit, že by názor měl být buď a nebo.
V tomto ohledu se řadím svým názorem myslím na neutrální půdu typu Švýcarska.
Mám strašně ráda listování papírovou knížkou i její vůni, ale přiznejme si na rovinu, že takový pořádný román je velice nepraktická věc, zvláště pokud často cestujete. A zde přichází na scénu právě e-kniha ve čtečce nebo mobilním telefonu, která neváží téměř nic a snadno se vejde do kabelky nebo batohu. Cesta nebývá zpravidla tak dlouhá, aby si čtenář zničil oči, což je jedním z velkých negativ těchto zařízení, a tak i nad jistým zdravotním rizikem lze zamhouřit oči.
Osobně mám ráda knížky ve dvojím provedení - papírové v domácí knihovně, abych si mohla o víkendu u našich přivonět, a elektronické v telefonu, aby na privátě nebo ve vlaku měla něco na čtení.

7. propaguji blog, ale nečekám čtenáře
Tato fráze zní asi velice namyšleně, ale bohužel je to fakt, se kterým se stále snažím smířit. Moc ráda uvítám každého, kdo zabloudí na blog díky urputné propagaci na nejrůznějších sociálních sítích. Bohužel nízká návštěvnost souvisí s obsahem blogu, který jsem psala výše, tedy romantickým příběhům. Chtěj nechtěj pokud píšete o knihách, které nikdo nečte, nemůžete čekat valnou návštěvnost recenzí, že?


8. nesocializuji se (zatím)
Možná jste si již všimli, že bloggerská komunita u nás je poměrně uzavřená a nováček se jen tak nezapojí. Socializovat se podle mého názoru znamená především hojné návštěvy blogů, komentování a tak dále. Opět neříkám, že nenahlížím na další blogy a zajímavé články neokomentuji, ale na druhou stranu úplně nevidím význam těchto věcí, protože se jedná o jednostrannou záležitost, protože se bloguje jen mezi známými a kdo by podpořil neznámý blog o romantických knížkách ... A navíc před časem jsem se dovolila vyjádřit se o zbytečnosti některých článků a kvalitě recenzí v návaznosti na článek, který se objevil na Novinkách.cz a hned jsem se od jedné bloggerky dozvěděla, že já jako začátečník nic nechápu a že "oni" bloggeři na to mají jiný názor, kterému nemůžu rozumět.
Nu a po této zkušenosti jsem si řekla, že raději budu psát sama za sebe bez podpory a přátelení se s ostatními knihomoly, než někomu dokazovat, že nejsem úplně na nic.
Ale třeba časem změním názor...


9. spolupráce - odměna ne účel
Ano spolupráci s nakladatelstvími nebo jinými projekty o knížkách považuji za odměnu nebo čest a tak trochu i ohodnocení kvality mého psaní. Sice v současné době uvažuji o tom, že bych o nějakou tu spolupráci pokusila požádat, ale na druhou stranu si nejsem jistá, jestli na to opravdu mám potřebně kvalitní články.
Možná si říkáte, že tohle není nijak výjimečné, ale v dnešní době je to asi spíše vzácnost. Proč by jinak většina článků a videí na naší bloggerské scéně pocházela právě ze spoluprací. V tomto ohledu asi budu poněkud píchat do vosího hnízda, ale což. Proč by se jinak chlubili náctiletí autoři svými spolupracemi, jak je to moc super, a přitom je vám jasné, že když píší třeba 1/2 roku museli si zákonitě o spolupráci napsat, protože jinak by si jich velká nakladatelství ani nevšimla. Já samozřejmě všem jejich úspěchy přeji, ale na druhou stranu nechápu, jak to dokáže někdo, z jehož článku nebo videa se o knize nedozvíte naprosto nic.
To raději nebudu mít spolupráce žádné, než abych se zařadila mezi podobné "lovce recenzáků", protože mi to v řadě případů opravdu přijde značně neetické. A přeci jen vždycky budou existovat knihovny nebo bazárky, kde lze knihu získat nebo zapůjčit za velice malý obnos.


10. blog není mým hlavním koníčkem
Jako velice akční člověk rozhodně netrávím za počítačem každou možnou chvilku, jen proto abych se věnovala psaní článků na blog. Psaní je pro mne spíše zajímavý oddech při špatném počasí, díky kterému si můžu uchovat knížky lépe v paměti a také díky němuž si mohu trochu rozvinout slovní zásobu. Zároveň ale při pěkném počasí nevydržím dlouho doma a tak spoustu času trávím s foťákem na výletech nebo na procházkách se psem. Tedy především o víkendech, kdy tenhle časově náročný koníček mohu s rodiči a jejich pejskem provádět.
Neříkám, že knížkám nedokáži věnovat i několik dní v kuse, ale na druhou stranu co je lepší - psaní a nebo příjemný pokec s kamarády či vlastnoručně vyrobený šperk, že?

12 komentářů:

  1. Já si myslím, že s romantikou to bude jako s pornem. Vyhledávají ji (skoro) všichni, ale stydí se za to a nedávají to najevo. Možná ji nefandí tolik jako ty, ale jednou za čas... Taky si občas oddechnu u něčeho jednoduššího a pak mám podle reakcí okolí pocit, že jsem provedla něco hrozného. :D Nevím, proč je společnost takto divně nastavená.

    Hauly atd. jsou zlo i mimo knižní blogy.
    A to rozhodně nejsem začínající bloger, abych tomu ,,zatím" nerozumněla. :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Moc díky za přečtení :) mám ten samý pocit a je mi z toho smutno, protože se nevinná romantika staví do role knížek, které nikdo nečte, ale stále se prodávají a pokud o tom veřejně mluvíš, jsi za podivína ... a naprosto netuším proč tomu tak je, protože je to velká škoda :(

      Smazat
  2. Ad 5) ...ale někdo ty knihy nové koupit musí, jináč by se nemohly podávat jako second hand, ne? Já v antikvariátech hledám "špeky", které nakonec stojí víc, než knihy čerstvě vydané.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. ty nové knihy si kupuji i já, k zvláštní příležitosti, ale na druhou stranu ráda využiji i knížky z druhé ruky, protože si díky tomu můžu koupit i něco navíc, ale rozhodně nezatracuji ani jednu variantu nákupu, protože každý způsob má své klady i zápory :)

      Smazat
  3. Já osobně proti romantickým knihám nic nemám :) ráda si o nich něco přečtu a taky je ráda čtu. Sice ne historické romance, ale takové ty "normální" romantické knihy a jangadultky. Vůbec nevidím důvod, proč se stydět za to, co čtu. Thrillery moc nevyhledávám ze stejného důvodu jako ty. Té reality je v běžném životě i tak dost., I když netvrdím, že si občas nepřečtu i to. Knihy si kupuju ráda, dost často i nové, ale antikvariát má svoje kouzlo v tom, že člověk nikdy neví, nač tam nerazí :) Ale abych se tu nevykecávala, dala jsem si sledování na tvůj blog a těším se na recenze.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tedy, moc díky, já také občas odběhnu k něčemu "vážnjějšímu" nebo temnějšímu - třeba fantasy nebo příběh podle skutečné události, ale přeci jen občas se hodí ponořit se do světa s růžovými brýlemi :)

      Smazat
  4. Moc sympatický článek, docela se v něm vidím :-D Romantiku čtu ráda, většina knih, co čtu je z knihovny, unboxingy ignoruju atd... Jo a romantiku čtu většinou dle náhodného výběru a ne vždycky se trefím, takže myslím, že blog s tímhle zaměřením vůbec není na škodu :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji :) jsem ráda, že se článek líbil, protože jsem se docela bála, že vyvolám debatu, protože přeci jen je to trochu "píchání do vosího hnízda" :) taky mám pocit, že o romantice moc lidí nepíše, což je škoda, protože já bych si také ráda přečetla nějakou recenzi a povedenější, než jsou ty moje :)

      Smazat
  5. Článok pekný :) mám pocit ale, že už nič nie je dnes veľmi odlišné, pretože tých blohov aje bloggerov je tooooolko. Romantiku mám rada aj ja, ale súhlasím že veľa ľudí to zapiera že by tú romantiku čítali. A prečo vlastne? Presne ako píšes, je toto o oddychu a odpútať sa trochu od šedej reality, zasnívať si... <3

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. moc díky za přečtení :) já mám také ten pocit, že odlišit se vlastně nejde, protože blogů je moc ... vlastně jsem tenhle článek psát ani nechtěla, ale nakonec to "odlišení" jsou spíš takový směr, kam a jak bych chtěla blog vést a taky trochu jako vymezení se proti věcem, které mi mezi bloggery vadí :) taky mám pocit, že lidi se bojí přiznat si, že odpočinkové knížky jsou fajn a že by bylo možné si svět z nich udělat a raději předstírají, že svět z detektivek, ..., je normální a realita, bohužel :(

      Smazat
  6. Já proti romantice nic nemám a ráda si občas také něco přečtu, i když to není tak časté. A ráda si přečtu recenze, abych věděla, které knihy za to pak stojí a které ne. Thrillery a detektivky čtu celkem ve velkém a je samozřejmě na každém, kdo se jak na co cítí. Ale ve výsledku čtu takovu všehochuť snad ze všech žánrů, tím se vlastně odlišuji já. Nové knihy také nekupuji, jen své oblíbené autory a ty, které opravdu stojí za to. Máme přece knihovny. A se čtečkou jsem na tom stejně jako ty. Jo, také nemám moc velkou návštěvnost a moc to neřeším. Píšu ráda a každý komentář mě samozřejmě potěší, ale hlavně mě baví psát a chci se podělit o svůj názor. A recenzáky nevyhledávám. Za celou dobu mě kontaktovalo jen jedno nakladatelství, na to jsem tedy kývla (jen 2 knihy) a pak nic a sama nikoho nekontaktuji. A o tom to přece není, mít co nejvíce recenzáků a kontaktů. Důležitý je prožitek z knihy a chuť se o ni podělit. No, to je asi vše.. Jo a dávám si tě do sledování, ráda se nechám inspirovat na romanťárny :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tedy moc díky :) úplně mi mluvíš z duše :) je fakt že já si taky ráda odpočinu od té "sladkosti" někde jinde - třeba u fantasy nebo biogragfie nebo knížky jakéhokoliv žánru, která mě prostě zaujme :) spíše jsem si říkala, že podobné tipy by se někomu mohly hodit :) a na recenzáky mám stejný názor jako ty, je sice pravda, že píši pro jeden projekt, ale když vidím "děti", které píší jen pro ty knížky a kvalita je na nule, je mi do breku :/ doufám, že se ti tady bude líbit :)

      Smazat