40 pěšky do Jeruzaléma

Ladislav Zibura: 40 dní pěšky do Jeruzaléma




Autor/ka: Ladislav Zibura
Název: 40 dní pěšky do Jeruzaléma
Nakladatelství: Bizbooks
Rok vydání: 2015
ISBN: 978-80-265-0427-6
Počet stran: 240






"Dvaadvacetiletý muž jde pěšky 1 400 kilometrů do Jeruzaléma. pořád se ztrácí a je trochu nešikovný, ale cestou potká dobré lidi."

I tak by se ve stručnosti dal shrnout obsah knihy 40 dní pěšky do Jeruzaléma, která je prvotinou mladého spisovatele Ladislava Zibury. Kniha, která je psána formou deníku, provází čtenáře na autorově pěší pouti napříč Tureckem a Izraelem, až do Jeruzaléma. jediné co se v knize vyskytuje velice spoře, jsou jímavé popisy krajiny a zajímavostí, na které autor narazil při své cestě. Naopak autor čtenáře, s humorem sobě vlastním,  seznamuje s omyly, pozoruhodnými setkáními i běžnými starostmi, se kterými se na své cestě setkával.

Myslím si, že tato kniha je napsána velice čtivým způsobem, který přiláká nejen milovníky cestopisů, ale také mladé čtenáře. čtivosti napomáhá i to, že kniha je psána formou deníkových záznamů, a tím pádem jsou vynechány zdlouhavé popisné pasáže, dík tomu kniha velice rychle ubíhá.

Když jsem zmínila, že v knize není tolik popisných pasáží krajiny, jak je u cestopisných knížek časté, asi si řeknete. "A o čem tedy knížka vlastně je?". Myslím si, že je především o maličkostech, které i z běžného putování dokáží udělat něco jedinečného. Autor čtenáře dokáže, na vlně svého neotřelého humoru, seznámit s řadou kulturních zvyklostí v dané oblasti, s dějinami zemí, a s vlastní životní filosofií, kterou se čtenář může (a vlastně i by měl) inspirovat.

K této knížce jsem se dostala díky sledování autora na jedné sociální síti, kde jsem sledovala jeho zajímavé, a mnohdy poměrně vtipné, postřehy k běžným každodenním situacím. Díky tomu jsem po čase nabyla dojmu, že kniha bude opravdu stát za přečtení.

A opravdu se tak stalo, po dlouhé době mne opět oslovil cestopis, a navíc jsem se do něj dokázala i s chutí začíst.

Je ovšem pravda, že konec knihy mi přinesl jisté zklamání - začala jsem mít pocit, že situace jsou pořád stejné a děj neubíhá, tak jako na začátku. Myslím si však, že i toto může být přičteno k dobru autorovi, protože pro mne to znamená, že se nesnaží svoji cestu nijak přikrášlit. Přece jen, život ani podobná pouť, nejsou jeden velký zážitek, a někdy se prostě najdou chvíle, kdy člověk sklouzne do stereotypu, např. při zdlouhavém putování pouští, a kdy není o čem zajímavém psát.

Myslím, že tuto knihu mohu s čistým svědomím doporučit všem čtenářům, bez ohledu na věk, protože u nás doma kniha zaujala všechny členy včetně babiček....

Za mne tato kniha dostává plný počet 😉
💛💛💛💛💛

Nové vydání knihy lze zakoupit např. na Martinus.cz 

4 komentáře:

  1. Pěkná recenze! Na tvůj blog se budu ráda vracet. Touto knížkou jsi mi připomněla knihu, kterou jsem četla zrovna nedávno a to konkrétně knihu s názvem Divočina. Doporučuji :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za pochvalu, nesmírně si jí vážím ;)

      Vymazat
  2. Četla jsem sice Pěšky mezi buddhisty a komunisty, ale musím souhlasit s Tvou recenzí. Autor má stále stejný styl psaní, takže by toto zhodnocení mohlo platit pro obě knihy. A je pravda, že žádný jiný cestopis jsem zatím nečetla, prostě si mě žádný jiný nedokázal získat. Stejně jako Tebe i mě zarazil konec knihy, ale i přes tuhle menší "mouchu" jsou to knihy skvělé a zaslouží si být čtené. Líbí se mi autorův humor. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Svatá pravda a děkuji :) četla jsem obě knížky a jsou trochu "na jedno brdo", ale na druhou stranu je unikátní ten humor, protože v cestopisech co jsem četla (např. od L. Šimánka) tohle chybělo ... Alespoň má kniha trošku šmrnc a věřím, že autor své "mouchy" vychytá :)

      Vymazat